Gladiator Challenge 2019 Kralupy nad Vltavou

01 Říj Gladiator Challenge 2019 Kralupy nad Vltavou

V neděli 29.9.2019 jsem se zúčastnil závodu Gladiator Challenge v Kralupech nad Vltavou. Jelikož jsem na předchozích ročnících nebyl, tak jsem byl zvědav, co nám pořadatel připravil.

Festival aréna se nacházela v areálu zimního stadionu a atmosféra byla příjemná (muzika, moderátor v kostýmu Gladiátora, nějaké stánky). Teď už ale k samotnému závodu.

Starty byly intervalové po 45 sekundách, já jsem běžel v mixu, kde byly starty po minutě. Hned na začátku nás čekalo přelezení zdi, ninja jumpy a šup do haly, kde mají Gladiátoři z Kralup zřejmě své tréninkové zázemí. V hale byl šplh na laně nad pořádnou duchnou, takže i případný pád z výšky by byl řádně ztlumen. Potom takový high-to-low rig a další low rig, velmi zábavné kruhy asi na 4m dlouhých lanech, přelez-podlez, overball přehodit přes rameno, mrtvý tah a honem ven na plazení do sněhu (ano, opravdu tam byl sníh z ledové plochy), kontejner s vodou, plazení pod ostnáčem a přibíháme zpátky do festivalky. Zde bylo několik relativně těžkých překážek a to přetraverzovat kolmou stěnu pomocí lan a potom pomocí dvou kruhů přes závěsy ukotvené ve zdi. Dle mého názoru jedna z nejtěžších překážek dne. Následoval Flying Monkey a ručkování po zavěšených segmentech, přeběh po zatlučených kolících do země a klasické dřevěné kolíky do děr (Insert your pin). Po této výživné sérii se trať ubírala směrem od arény k vodě, kde jsme si dali nošení kanystrů, další ručkovačku a hod oštěpem. Specialitou tohoto závodu je běh se svázanýma rukama a PET lahví s vodou. Není to nic příjemného, ale dá se celkem obstojně běžet. Létající hrazdičky a sprcha od hasičů, která přišla celkem vhod J To už ale přibíháme k řece, kde nás čeká celkem slušná koupačka. Nejdříve zhoupnutí přes lano do vody a následný přeběh plovoucích pontonů, který byl zpestřen proudem vody z hasičské hadice. Myslím, že si to kluci užili a určitě nikoho neminuli. Po pontonech tahání pneumatiky přes vodu tam a zpět a velmi vychytaná překážka Water Hazard, která byla spíše náročná na psychiku, jelikož se jednalo o podplavání po pletivem, které bylo cca. 20cm nad vodou a tak člověk musel jít buď pozadu obličejem nahoru, nebo to musel podplavat pod vodou. Po delší běžecké části následovalo pěkné kombo složené z bradel, přeručkování a tzv. Gibonů (pomocí dřevěných tyček v rukách se dostat přes zavěšené „kapsy“ na druhou stranu). Traverz z jednoho kontejneru na druhý pomocí lan zavěšených na lžíci bagru (velmi originální) a opět oblíbená PET lahev, která se nesla zpátky na původní místo. Další delší běžecký úsek a přibíháme zpět do arény. Na uvítanou lehký balanc, Slack line natažená mezi stromy, špulka, irská lavice, prolézt skrz pneumatiky, otočit pneumatiku a moc pěkný Low-to-High rig. Ještě jedna ručkovačka a vééélký skok z věže do nafouknutého polštáře (já, jakožto milovník těchto věcí jsem si to užil, ale pro někoho je to velká výzva J ), Tree walk a cíl.

Závod se mně osobně hodně líbil a předčil mé očekávání. Bylo zde spousta prvků, které nejsou jinde k vidění a to třeba tresty v podobě „humusáků“, což je leh na záda, výskok, leh na břicho a výskok. Co hodnotím velmi pozitivně je proměnlivý hendikep. Například u delšího komba klesá počet Humusáků podle toho, jak daleko se závodník dostane. Pokud tedy spadne hned na začátku, dělá např. 12 Humusáků, pokud za půlkou, tak 6 a pokud až ke konci, tak 3. Další zajímavostí je, že v mixu si lze trest rozdělit, pokud jeden překážku překoná a druhý ne, dělá hendikep jen jeden, ale mohou si trest rozdělit. Obzvlášť oceňuji zařazení low rigů do repertoáru překážek. Tyto překážky na české scéně absolutně chybí a málokterý závod je má, snad jen Překážkáč a MČR, přitom jsou to velmi hravé, technické a bezpečné překážky, protože závodník spadne max. z jednoho metru na zem a většinou na nohy.

Abych jenom nechválil, tak na trati chyběla občerstvovačka (snad jsem ji nepřehlédl), kterou jsem vzhledem k ideálnímu počasí a délce závodu (asi 6,7km) já osobně nepotřeboval, ale někomu by mohla chybět. Nevím, jak to bylo v jednotlivcích, ale v mixech se tvořily na překážkách trochu fronty, což je ale skoro na každém závodě, když člověk startuje až na konci závodu.

Je vidět, že kluci (a možná i holky) z Kralup odvedli velký kus práce a závod perfektně připravili. Chválím provedení překážek, které bylo robustní a bezpečné, nikde jsem neměl pocit, že se pode mnou překážka rozpadne, nebo že se o něco zraním. Organizace také bez problémů (registrace, úschovna, start, …), parkovacích míst dostatek… Závod určitě stojí za vyzkoušení, každý si zde najde něco svého, ale hlavně bych ho doporučil lidem, co mají rádi hravé a technické překážky, protože tady si určitě přijdete na své.

Text: Zdeněk Říha

No Comments

Post A Comment