Mince má vždy dvě strany

01 Zář Mince má vždy dvě strany

OCR Runners,

dovolím si, po všech událostech v minulém týdnu, které se udály v OCRA CZ, vydat své další, a zároveň poslední, prohlášení. Jsem si vědoma faktu, že bude velmi osobní, velmi dlouhé, ale považuji toto za nutné, a to z důvodu uvést věci na pravou míru.

Uvědomuji si, že situace v posledních dnech způsobila mnoho povyku. Nedivím se tomu, proto několik slov, k již bývalým, spolupracovníkům OCRA CZ, a to především Petru Vinickému a Kristíně Málkové.

Petr s Kristínou s vámi tráví čas na závodech, jsou vašimi kamarády a pro některé z vás byli dokonce ještě nedávno životními partnery, proto respektuji vaši podporu právě těmto dvěma. Vím, že i já mám na tomto celém svou vinu, protože já sama jsem se aktivně podílela na zrození hvězdy Petra Vinického. Ať už vydanými články, které jsem o něm za OCRA CZ psala pro různá média, nebo při dětském MČR, kde jsem ho prezentovala jako svého kolegu a dala mu zde prostor ke zviditelnění, aniž by se předem na dětském MČR jakkoliv aktivně podílel. (Pozn.: pro vaši informaci – zaplatila jsem mu (OCRA CZ) za realizaci několika překážek, na které jsem dodnes nedostala fakturu.)

Nedivím se tomu také po všech těch prohlášeních Pepy Žižky, který do celé situace vnesl ještě větší zmatek a možná nebýt jeho, dneska bychom s Petrem seděli u stolu a podávali si ruku nad společným rozchodem. I tak ale za toto na Pepu neházím vinu. Pokusím se být co nejvíc stručná, protože vás níže čeká i velmi dlouhé vyjádření Davida Kellnera, který se rozhodl mou snahu o vzkříšení OCRA CZ podpořit a svěřit se s vlastními zkušenostmi s Petrem Vinickým. Protože mince má vždy dvě strany.

Je pravdou, že pár týdnů před letošním MČR jsem se rozhodla, že už dál nechci spolupracovat s Petrem Vinickým ani Kristínou Málkovou. A to i přesto, že jsem jí někdy na přelomu dubna/května navrhla, že bych ji dosadila do čela vedení OCRA CZ, i když původní nabídka směřovala právě k Petrovi. Své stanovisko jsem změnila ne proto, že by tato nebyla pracant, ale proto, že jsem si uvědomovala, že by s ní  v OCRA CZ svým způsobem zůstal nadále i Petr, a že naše rozpory, jak směřovat naše kroky ke všem závodníkům, se začaly radikálně rozcházet. Proti tomu jsem se, jak se níže v textu dále dočtete, vzepřela.

Abych ale nepsala jen negativa. Z mého pohledu Kristína s Jirkou Cimlerem stojí za tím, že celé MČR nedopadlo fiaskem. Petrovi od počátku nikterak neupírám jeho vynikající schopnosti při stavění překážek, ale tím to začíná a končí. I proto jsem v prvním prohlášení psala, že jsem připravena mu nabídnout případnou spolupráci.

Nicméně zpět k tomu, proč jsem se rozhodla „hodit do všeho vidle“ v pondělí po MČR.  Vysvětlení je velmi jednoduché. Protože Pepa Žižka. Měla jsem z mnoha předchozích společných hovorů pocit, že na fungování OCRA CZ máme podobný názor, a to i díky jeho statusům pod příspěvky na FB stránkách OCRA CZ. Jak již zde zaznělo, neměla jsem OPRAVDU v úmyslu to udělat takto radikálně. Nejprve jsem si chtěla s Petrem i Kristínou sednout a říci jim to osobně. Pepa Žižka byl ten, který mě k tomu nakonec natlačil, stejně jako mě tlačil k tomu, abych den po prohlášení přišla s dalším, které mělo osobu Petra Vinického konfrontovat a ve vašich očích pošpinit. ODMÍTLA JSEM!!!

Pepa Žižka byl ten, který nás všechny v OCRA 2.0 přesvědčoval, a věřím, že jsme nebyli jediní, že práce na reprezentaci není prací Petra a Kristíny, ale že jim to na zlatém podnose předal sám Michal Kukola (Spartan Race), se kterým si, dle svých slov, pravidelně telefonuje a mají k sobě blízko.  Toto zmíněné stanovisko mu sám Michal Kukola údajně řekl. Pepa Žižka je ten, který rozehrál hru na všechny strany a svými neustálými telefonáty vnášel do všech diskuzí více nenávisti než kdokoli jiný. On byl ten, který velmi důkladně přepisoval a doplňoval prohlášení, která měla být naše společná. Pepa říkal mnohem víc věcí, ale jak jste viděli z mnoha jeho postojů, je otázkou, jak moc je důvěryhodný on sám.

To, jak se Pepa prezentoval, vám níže potvrdí i David Kellner, další, jehož jsem také ke spolupráci přizvala. Tohoto člověka jsem začala sledovat ve chvíli, kdy se o jeho osobě zvrhla dosti urážlivá diskuze právě na FB stránkách OCRA CZ, ve které mu bylo „vysvětleno“, jak to u nás v ČR s AGE Group chodí. I proto jsem měla potřebu se mu v Kladně, kde právě vybojoval titul vicemistra ČR v běhu na 24 hodin,  osobně omluvit a říct, že ne všichni máme na AGE Group stejný pohled. David je dle mého člověk s neuvěřitelnou vůlí a sportovním talentem, a právě díky tomu, co mi tehdy odpověděl, jsem se rozhodla oslovit i jeho.

Dalším důvodem, proč jsem se rozhodla spolupráci s Kristínou a Petrem ukončit, byla Lenka Hnízdilová, která mě těsně před MČR varovala, že se na mě v Harrachově něco chystá, ať jsem opatrná. Toto tvrzení měla od samotného Petra Vinického a snad i Jirky Cimlera. Nicméně Lenka je člověk, kterého si přes všechno vážím. Jediná ze všech se zachovala fair a jasně mi napsala, že s OCRA 2.0 končí, že Petr, Kristína i ostatní jsou její přátelé a ona proti nim nepůjde. Nebudu zastírat, že její chování v Harrachově mě později mrzelo a je pro mě vlastně stále nepochopitelné, ale lidsky ho chápu. Lenka je narozdíl od Pepy Žižky člověk, který na nikoho neprozradil nic konkrétního, a když se dostala do patové situace, vystoupila z ní. Velký respekt, Lenko.

Takže tím končím vysvětlování mého rozhodnutí a ráda bych napsala pár řádku vám běžcům, kterých se naše dlouhodobá (ne)činnost dotkla.

Ráda bych se omluvila všem, kteří se díky mé veřejné nečinnosti (jak se níže ukáže opravdu jen veřejné) dnes bojí k nám na stránky napsat svůj názor nebo, a to je mnohem horší dopad, dokonce se bojí chlubit svými úspěchy na svých profilech, aby nebyli veřejně, stejně jako je tomu dnes u mě, dehonestováni. Psalo mi mnoho z vás, že za mnou stojí, ale právě díky tomu, že chtějí mít na závodech klid, nechtějí se veřejně vyjadřovat. Mnoho z vás, a to mě potěšilo, mi napsalo, že s úsměvem na tváři vzpomínají na naše začátky s Martinem, který možná pro některé byl frajírek, ale byl taky ten, který vám pomohl přes první překážky a někteří z vás dokonce mají schované jeho ručně psané dopisy.

Víte, já si i nadále stojím za tím, aby OCRA CZ byla znovu pro všechny závodníky. Nejen pro určitou skupinu, která má dnes to privilegium, že její názory a kroky jsou ty jediné naprosté správné. I proto jsem už od 11. března letošního roku komunikovala se svazem a dávala dohromady všechny potřebné podklady k tomu, aby OCRA CZ mohla fungovat tak, jak po mně dnes žádáte. Není otázkou proč si já beru právní zástupce, když s nimi od jara pracuji na stanovách a novém uspořádání, které by bylo přístupné všem. Ale zůstává otázkou, proč si na „společné kafe“ vzala právníka/advokáta Tomáše Hnetila Zuzana Kocumová. I ona tedy měla šanci slyšet mé stanovisko, že chci věci dát do pořádku a udělat vše správně, tedy dle platných zákonů a potom se bavit, co dál. Můžu se jen domnívat, zda této skupině jde o převzetí něčeho, co dle nich nefungovalo díky mé osobě a mé údajné nečinnosti.

V OCRA CZ se ovšem řeší i záležitosti, které na první pohled viditelné nejsou, ovšem na ten druhý je zřejmé, že to tak není. Ať už zmíním možnost čerpat mnohé výhody, nebo ze strany mé osoby navázaná spolupráce s Decathlonem, která má vést k rozšíření dětských skupin. Dále musím zmínit, že se mi ve spolupráci s Patrikem Waldhansem podařilo docílit toho, že jsme opravdu kousek od toho stát se oficiálním sportem. A je toho mnohem víc. Stačí jen chtít vidět.

Jak už jsem psala dříve, nedávám si všechny zásluhy, ale nenechám na sobě štípat dříví. Stejně jako nenechám na Patrikovi odpovědnost za odměnu dobrovolníků, jak na něj byla hozena ze strany Dany Vinické, manželky Petra Vinického. Proto, prosím, pokud toto čtou i dobrovolníci, kteří vypomáhali na letošním MČR, budu ráda, pokud se mi ozvou a já se s nimi pokusím tuto situaci nějakým důstojným způsobem vyřešit, aby jejich práce nepřišla vniveč a dostalo se jim slíbeného. Na tomto příkladu je přesně vidět jeden z příkladů fungování OCRA CZ vs. OCR Academy.

Takže ano, můžete brát mé pondělní prohlášení za vraženou dýku do zad, ale narozdíl od jiných, já práci ostatních nikdy nezpochybňovala. Netvrdím, že jsem celou OCRA CZ stvořila sama, ale až do onoho osudného pondělí jsem na nikoho z nich podraz neudělala. Jen mi už došla trpělivost. Nechci pracovat s lidmi, kterým nevěřím a kteří nevěří mně. S takovými, kteří veřejně uráží závodníky, kteří k nám na stránky chodí a hledají radu, inspiraci, pomocnou ruku. A už vůbec nemám důvod setrvávat v jakémkoliv vztahu s někým, kdo několikrát sám prohlásil, že si nechce brát závazky za jím chystaný pořad pro Sport 5, když chce po MČR v OCRA CZ skončit.

Jaro 2019

Nechci již dále dávat důvěru lidem, pro které podaná ruka na stvrzení dalších společných postupů nic neznamená.

Nechci pracovat s někým, kdo na stránkách blokuje lidi, když vyjádří svůj názor, co jim není vhod. Viz jmenovitě Karel Vepřek, který v takovém bloku byl. Nemusíte se mnou souhlasit, můžete dál bojovat za své kamarády. To vám nikdo nevyčítá. Mně stačí to, když o věcech přestanete přemýšlet černobíle.

Veronika Preti

* * * * * * * * * * * * * *

Dovolte mi, abych se představil. Jmenuji se David Kellner a přijal jsem nabídku spolupráce s Veronikou Preti a její OCRA CZ. Toto je mé vyjádření, ve kterém vám všem zaslepeným, ale i těm ostatním, chci otevřít oči.

Jistě všechny zajímá, jakým způsobem jsem se k této spolupráci dostal.

Ve chvíli, pravděpodobně mého největšího vyčerpání v životě po sportovním výkonu, po dokončení závodu MČR ultraběhu na 24 hodin, mě oslovila Veronika Preti, aby mi poblahopřála k získání titulu vicemistra republiky v tomto závodě a zároveň se mi omluvila za OCRA CZ za chování vůči mé osobě, kdy došlo k nedůstojným internetovým atakům po mém úspěchu v Austrálii. Její upřímný pohled, slova a neuvěřitelné lidské gesto na mě i mou ženu udělaly obrovský a silný dojem.  Jen díky tomuto jsem měl chuť vůbec uvažovat o tom, že bych někdy měl být součástí OCRA CZ nového týmu.

Mé vyjádření bude mít dvě části. V té první cítím potřebu sdělit, proč nejsem schopen s některými lidmi, konkrétně s Pepou Žižkou, Petrem Vinickým a Kristínou Málkovou, za jakýchkoli podmínek spolupracovat.

V té druhé se budu věnovat již jen představám, ze kterých rozhodně nehodlám slevit, o tom, jak by OCRA CZ měla v budoucnu fungovat a jakým směrem se ubírat.

Předem upozorňuji, že mé prohlášení nebude stručné, nicméně cítím potřebu dát vše do souvislosti a sdělit v kontextu všeho.

Tedy k první části tohoto.

Před pár dny mi zazvonil telefon. Volal mi Pepa Žižka s nabídkou, zda se nechci podílet na dalším chodu OCRA CZ jakožto zástupce AGE Group. Jako důvod uváděl, že se plánují kroky ke změně v obsazení.

První, co mi přišlo na jazyk bylo to, že nikdy nebudu v organizaci společně s Petrem Vinickým a Kristínou Málkovou. Na to mi odvětil, že jeden z nových členů bude on sám a že na tyto dva zmíněné má totožný názor. Sám mi řekl, posléze i napsal, (což mohu doložit), že právě Petr a Kristína jsou ti, kteří OCRA CZ poškozují a díky nim tato momentálně pracuje jen pro úzkou skupinu závodníků. Navrhnul mi, abych se zúčastnil společné debaty pravděpodobných nových členů OCRA CZ.

Dá se říci, že v ten samý okamžik přišlo i prohlášení o odvolání Petra Vinického a Kristíny Málkové z OCRA CZ. Spustila se vlna reakcí proti Veronice, za to, co si dovolila. Nikoho nezajímal důvod, proč to udělala. Namísto věcného komentování aktuální situace, tak drtivá většina komentářů směřovala k hodnocení právě proběhlého MČR.

Později jsem se od Veroniky dozvěděl, že neměla v plánu tento krok dělat bezprostředně po MČR, ale právě Pepa Žižka tlačil na to, aby toto provedla bez okolků, protože (dle jeho slov) není na co čekat.

V tuto chvíli jsem se dostal do hry já. Navrhl jsem oběma, jak Pepovi, tak Veronice, společnou schůzku, kde jsem se obou chtěl z očí do očí zeptat na věci, které pro mě byly důležité a zásadní pro další rozhodování, zda kývnout na nabídku.

V následujících zhruba 36 hodinách jsem právě od Pepy Žižky zažil naprosto neuvěřitelné názorové kotrmelce, kdy mi psal, volal každých pár hodin, měnil svůj názor a stanovisko, jak na fungování, tak složení členů v týmu OCRA CZ. Nechápal jsem, jak dokáže v jednu chvíli hanit Petra Vinického, Kristínu Málkovou, Zuzanu Kocumovou a za pár hodin udělat naprostý názorový obrat a začít špinit jméno Veroniky Preti.

Josef Žižka, člověk, který byl nejdříve zásadně proti členství Petra Vinického a Kristíny Málkové v OCRA CZ, přijel ke mně domů najednou s názorem, že si nedovede OCRA CZ bez osoby Petra Vinického představit. Chtěl jsem po něm vysvětlení, jak je možné, že během jednoho jediného dne dokáže naprosto změnit názor a pohled na celou věc. Na to se mi odpovědi nedostalo, stejně tak ani na otázku, jak může být on pro OCRA CZ prospěšný. Bylo až úsměvné, když v jednu chvíli prohlásil, že jeho největší přínos vidí v tom, že právě on je ideální člověk pro komunikaci s organizátory, protože z nás tří je v dění nejvíce. Ten samý večer ovšem také dokázal prohlásit, že už mnoho měsíců se v OCR prostředí nepohybuje, protože je děním znechucen.

Toto je jen příklad nesrovnalostí a možná by se zde hodilo rčení: „Kam vítr, tam plášť.“

Posléze byl z mé strany dán prostor i Veronice, aby ona sdělila, proč chce novou OCRA CZ. Zajímaly mě jejich vize, což jsem se od Pepy za celý večer nedozvěděl, protože jeho hlavním tématem bylo rozdělování postů, a také to, zda je Veronika ochotna zapsat ho jako člena OCRA CZ.

K této problematice jsem se já vyjádřil tak, že mě rozdělování a připisování funkcí nezajímá, ale jde mi o to, aby OCRA CZ začala fungovat pro VŠECHNY závodníky OCR závodů. Nicméně poté, co jsem nastínil své vize, byl jsem ze strany Pepy Žižky ubezpečen, že jestliže by měla OCRA CZ fungovat tak, jak si představuji já, jde do toho. Jeho další ubezpečení tohoto přišlo i na konci našeho setkání.

Odcházeli jsme s tím, že oba, já i Pepa, chceme být u zrodu nové OCRY. Ovšem druhý den ráno čtu jeho další prohlášení, kdy opět naprosto převrátil své názorové myšlení a na Veronice nenechal nit suchou, že nechce být součástí OCRA CZ a nijak s ní nechce být spojován. Musel jsem konstatovat, že takhle nevyrovnanou osobu jsem ještě neviděl. Právě on totiž tlačil na Veroniku, aby to, co udělala, tak aby udělala bezprostředně po MČR. A pak právě on ji vrazí pomyslný nůž do zad. Sami si udělejte obrázek, proč to udělal a jaký to je člověk. Důležité zjištění na mé straně ovšem je, že by pro OCRA CZ nic dobrého nepřinesl.

Dále mám velkou potřebu vykreslit mé zkušenosti s těmi, které si Veronika v OCRA CZ nepřeje, a to jsou již výše zmiňovaní Kristína Málková a Petr Vinický.

Začnu Kristínou, neboť dáma má vždy přednost a zde to bude velmi stručné.

Protože jsem slíbil jen svou osobní zkušenost, nic dalšího nehodlám komentovat, kromě toho, jak se chová k mé osobě a mé rodině.

Není to tak dávno, kdy byly na šampionátech OCR a konkrétně Spartan Race zavedeny AGE Group. Pamatuji si, kdy byl na stránkách OCRA CZ zveřejněn příspěvek o tom, jak právě OCRA CZ gratuluje Stáni Babuškové k zisku dvou titulů MISTRYNĚ SVĚTA v Londýně 2018 v AGE Group. Ve chvíli, kdy jsem já sám v červnu tohoto roku vybojoval v Austrálii v Sydney titul mistra světa v AGE Group v závodě OCR Enduro 24h  a moje žena toto hrdě zveřejnila na FB, slečna Málková (zástupce za OCRA CZ) začala znevažovat můj úspěch tvrzením , že se v AGE Group tituly neudělují. Když se jí má žena v komunikaci zeptala, jak je tedy možné, že právě OCRA CZ právě před 8 měsíci již zmíněné Stáni Babuškové k titulu mistryně světa gratulovala, a jako mistryni světa ji zároveň označovala, a teď píše, co píše?

Odpovědí Kristíny Málkové bylo, že OCRA CZ změnila své stanovisko k titulům v AGE Group a již JE NEUZNÁVÁ!

Přikládáme komunikaci a mohu ubezpečit všechny, co právě toto čtou, že nám úplně zkazila radost z mého úspěchu při čekání na letadlo v Taipei.

Toto tvrzení, že mistr světa na každém šampionátu je jen jeden, jak se k tomu staví OCRA CZ, mi přijde směšné i z dalšího důvodu, a tímto se přesouvám k osobě Petra Vinického.

Po MČR v roce 2018 na mě při vyhlašování nezbyla trofej. Před pár měsíci, mi tento (po anabázi, která zazní níže) poslal část trofeje (a to dokládám fotografií) a na zadní straně stálo zlatou fixou: „PRO DAVIDA PETR VINICKÝ OCR WORLD CHAMPION 2016“. Tento titul on sám ale získal ve štafetě. V tuto chvíli je pro mě paradoxní, že zástupce OCRA CZ o sobě může tvrdit, že je mistrem světa, přestože titul byl ze štafety a já jsem byl za svůj titul z AGE Group několik týdnů pranýřován

Současný stav trofeje z roku 2018

 

Ale k dokončení story s trofejí (ještě loni jsem si myslel) za titul Mistra ČR AGE Group, což už pravděpodobně letos pro některé neplatí. Získal jsem ho v závodě na 3km+ v Harrachově 2018 a při vyhlášení mi bylo Petrem Vinickým sděleno, že trofeje špatně spočítal a na mě nezbyla, ale do týdne mi ji údajně nechá vyrobit a pošle. Po mnoha urgencích z mé strany, ne do týdne, ale po několika dlouhých týdnech přišel balíček, bohužel jen korpus trofeje bez štítku, a tak jsem dostal další příslib, že posléze dostanu i zbytek. Na tuto chvíli čekám ještě dnes. Ale abych panu Vinickému přeci jen nekřivdil, fotku s pohárem z MČR mám, a to díky své kamarádce, která vyhrála v kategorii žen (přesněji Age Group). Stačila jen šikovnost a na poháru prstem zakrýt tu část ŽENA.

Další věc, která mě na Petru Vinickém překvapila, byl způsob, jakým vyřešil můj protest ze sobotního dlouhého závodu při loňském MČR v Harrachově, kdy došlo ze strany pořadatelů, dle mého názoru, k porušení pravidel. Já doběhl ve své vlně = AGE Group na 3. místě, ale v cíli jsem zjistil, že do závodu byl vpuštěn v jiné vlně závodník, který nestihl start našeho rozběhu a o několik sekund skončil přede mnou. Já tak přišel o stupně vítězů. Ze strany Petra Vinického byla přislíbena náprava, nicméně tak neučinil a jako organizátor porušení pravidel toleroval, protože v tu chvíli to bylo pohodlnější a bezstarostné.

V neposlední řadě se musím pozastavit nad tím nejpodstatnějším, co se týče lidské stránky. Je naprosto nevhodné, aby jako člověk v očích OCR veřejnosti, zástupce OCRA CZ obelhával a klamal závodníky nominované na evropské šampionáty OCR a Spartan Race s tím, že si vymýšlí (jako zdůvodnění), proč není schopen dodat závodníkům reprezentační oblečení. Tímto důvodem má být údajná porucha stroje na výrobu dresu v dodavatelské firmě SWEEP. Sama dotčená firma je jeho chováním znepokojena, protože ohrožuje jejich dobré jméno. Jako zástupce OCRA CZ pro mě ztratil veškerý kredit, když firma SWEEP nekompromisně tvrdí, že nikdy žádný stroj poškozen nebyl. Toto vše firma SWEEP již potvrdila spoustě lidem, kterým došla trpělivost a firmu kontaktovali. Je na zamyšlenou, proč se to stalo a k těmto klamným tvrzením docházelo. Zde dokládám pro příklad zase jednu z konverzací mezi firmou a jedním z dotčených sportovců.

 

A hleďme, jakým zázrakem ta samá firma dokázala své stroje na pár dní rozjet, aby při objednávce kolem 5.8.2019 vyrobila nové dresy na MČR, které se konalo od 24.8.2019.

Tyto příklady píši ne proto, že bych proti Pepovi Žižkovi, Kristíně Málkové a Petru Vinickému cítil nějakou zášť, ale proto, abyste se zamysleli, jestli mají být takoví lidé zástupci OCRA CZ. A také proto, abych vysvětlil, z jakých důvodů ve mně osobně nevzbuzují důvěru a neumím si představit, že bych s nimi mohl za jakýchkoli podmínek spolupracovat. Uváděl jsem toto jen jako jeden člověk s osobní zkušeností s těmito lidmi. Dalších věcí z doslechu je celkem hodně, ale ty nebudu jakkoliv zveřejňovat, či komentovat.

Závěrem si dovolím malou ukázku toho, jak si zástupce OCRA CZ Petr Vinický úspěšných závodníků váží.

Tak snad se mezi těmi opicemi z Bangladéše neztratíte.

Toliko k první části mého vyjádření a nyní se budu věnovat již části druhé, pro mě mnohem zajímavější.

Na čem tedy chceme společně pracovat?

Klíčovou věcí v dalším fungování OCRA CZ, u které cítím, že potřebuje projít změnou je to, že bude sloužit pro široké spektrum všech závodníků a fanoušků OCR.

Dle mého názoru se toto dá nastartovat mnoha věcmi, ale za to nejpodstatnější jednoznačně považuji informovat všechny příznivce o akcích, závodech a v neposlední řadě zveřejňovat vždy výsledky všech závodů, včetně všech kategorií. Aby toto vůbec mohlo reálně fungovat, je nutné komunikovat s organizátory, a hlavně začít respektovat pořadatele všech závodů, nejen velkých ale i těch menších. V tu chvíli se může opět zvednout sledovanost a zájem o OCRA CZ.

Uvést do praxe produkty a nápady, aby o členství v OCRA CZ začal být znovu zájem a stalo se prestižním. OCRA CZ by měla závodníkům pomáhat. Mé první myšlenky a plány které mám, souvisí s pomocí závodníkům v získávání dotací na evropské a světové šampionáty pro individuální sportovce. Chci, aby opět fungovalo bodování a žebříček OCR závodníků, do kterého se budou počítat výsledky všech (i malých) závodů OCR, čímž může dojít i k hojnější účasti na malých závodech.

Dále se chci zasadit o organizaci a fungování společných kempů pro začínající závodníky a sportovce, kteří na sobě chtějí dále pracovat. Tyto by měly být souhrnem sportovních, ale i lidských vlastností.

Takže ve zkratce to shrneme takto:

  • Změna komunikace se závodníky
  • Reálné propojit organizátory závodů a vedení OCRA CZ, včetně malých závodů
  • Nutné pracovat na tom, aby si všichni závodníci u nás našli to své a měli svůj důvod, proč na stránky začít znovu chodit.
  • Pokusit se pro vás získat nové partnery. Již v tuto chvíli máme pár postřehů, jak získat dotace na reprezentaci v zahraničí.
  • Dotáhnout do konce uznání OCR jako sportu
  • Práce s dětmi, prezentace dětí na stránkách OCRA CZ, rozšiřování klubů
  • Nové organizační uskupení OCRA CZ

Nic dalšího konkretizovat zatím rozhodně nebudu, protože teď je na vás, jestli o změny OCRA CZ stojíte či ne. S Veronikou se shodujeme v tom, že tým OCRA CZ se musí každopádně rozšířit o nové členy, aby tyhle představy byly vůbec reálné a nezůstaly jen v rovině přání a na papíře.

Mým dílčím úspěchem bude rozhodně i to, že každý z mých přátel, kamarádů a známých si stránky OCRA CZ rád otevře.

David Kellner

 

No Comments

Post A Comment