OCR trenér třetí třídy

25 Led OCR trenér třetí třídy

Zvažujete, zda se přihlásit na kurz trenéra OCR? Připravili jsme pro vás ve spolupráci s účastníky posledního kurzu několik článků, které vám mohou pomoct při rozhodování. Prvním dobrovolníkem je právě Petr Vinický – mistr světa v OCR 2016. 

Do kurzu jsem šel tak trochu ze zvědavosti, tak trochu abych se dozvěděl něco nového a taky proto, že časem bych rád své zkušenosti předával dál. Tak proč se na to pomalu nezačít připravovat.

Upřímně říkám, že jsem byl docela skeptický k celému kurzu. Byla jen otázka času, kdy se tu začnou trenéři školit. Ale vždy záleží na tom kdo a jak.  Na trenéra si tu hraje každý jouda, stačí mu k tomu odběhnutý jeden závod  nebo pár stažených blbostí z netu.

Samotný kurz se konal  během celého víkendu na přelomu listopadu a prosince na půdě FTVS. Některá jména z lektorů mi byla povědomá, některá vůbec. Ale těšil jsem se. V učebně jsem potkal lidi, co vedou SRTG (Spartan Race Training Groups), atletické trenéry nebo naprosté trenérské panice jako jsem já. Uff.

Skladba přednášek se dělila na teoretickou část a praktickou. Z té teoretické mi utkvěla v paměti hned ta první o tom, jak funguje tělo. Jaké jsou návazností svalového aparátu atd. Další velmi přínosnou a snad i nejpřínosnější z celého kurzu byla přednáška, kterou měl Honza Pernica. Hromada praktických a ozkoušených věcí. Nakoukli jsme do toho, jak by trénink měl vypadat. Na co nezapomenout a čím se řídit. Pravý opak byla přednáška o kompenzaci a strečinku. To byl naprostý propadák. Ten kluk napsal 3 slova na tabuli a následně na ně 2 hodiny koukal a nic kloudného z něho nevypadlo. Část o výživě nebyla pro změnu vůbec.

Praktická část byla nejdříve v tělocvičně, kde jsme si ukazovali názorně jak na dřep a klik a mnoho dalšího. Ano téměř většina ho dělala blbě. Není umění udělat 100 kliků, ale udělat jich 10 a dobře. Jako u všeho. Fakt hodně povedená část. Odpoledne pak bylo krátké běhání s abecedou. Super taktéž.

Poslední den už byl čistě praktický ve Spartan Gym, kde byla technika překážek a trochu toho mučeníčka.

Do každé takové části by se dalo/mělo ponořit mnohem víc. Věřím, že k tomu bude příležitost v pokračovacím kurzu. Protože jedna přednáška trenéra nedělá. Stejně je potřeba se do každé části podívat více. Třeba takové fázování sezóny, regenrace vs. trénink a obtížnost tréninku. To mnoho z nás nemá zmáknuté a myslí si, že když někoho zničí, že je to dobře. Není.

Závěrem bych řekl, že jsem na kurz šel s předsudky a trochu skepticky naladěný, jestli mi to za ten celý víkend stojí. Jenže já odcházel velmi velmi mile překvapený. Sice mají kluci ještě rezervy v organizaci a pár dalších věcech, ale věřím že to vypilují. Mělo to fakt přínos a ve finále i přidanou hodnotu.

 

No Comments

Post A Comment