Predator Race – Plzeň – RUN industriálně železný

23 Srp Predator Race – Plzeň – RUN industriálně železný

Pojďme se podívat očima závodníka, jaký byl druhý Predator Race v Plzni. Rozhodně zajímavá trať, nové prostředí a nějaké to překvapení na trati přispělo ke spokojenosti nejednoho účastníka.

ÚVOD
Do třetice všeho dobrého. Třetí nejlehčí varianta predátorského závodu v tomto roce podruhé v Plzni. Tentokrát na nezvyklém místě u OC Plaza namísto klasického DEPA 2015, se kterým máme Predátora všichni spojeného. Slibovaných 7+ km s osvědčenými překážkami, jako je PROM-IN vlna před cílem nebo skluzavka do řeky, rozhodně oslovilo nejednoho OCR závodníka, a že se nás tam sešlo hodně!

ÚČAST
Počet startujících byl úctyhodných 1600 což vzhledem k paralelně probíhajícímu oblíbenému a závodníky nabitému SR v Litovli není vůbec špatné číslo! Co se konkurence týče, tak se zde rozhodně nesešla žádná druhá liga! Známá jména týmů jako Spartan Gym, Elite Team OCRA Slovakia, Barbarian Extreme Team nebo SVVAT, doplněná jednotlivci jako byli Kuba Podzimek nebo Petr Vinický, dávala tušit, že to na trati bude pěkná tahanice o každé místečko.

 

 

ZÁZEMÍ
Ačkoli se na první pohled mohlo zdát, že prostor u atria OC Plaza je poněkud stísněný, opak byl pravdou. Pokud si někdo koupil plzničku s langošem, nebo něco zdravějšího, místa na sezení rozhodně nebylo málo a dalo se tu v klidu „pobejt“. Mobilní toalety hned vedle registrací stačily, a pokud ne, nebyl problém zaběhnout si 100 metrů na toalety OC Plaza. Čekalo se jenom chvilku. Přilehlá loučka, odkud se dalo sledovat trápení závodníků na posledních překážkách zhruba 8 kilometrů dlouhé trati, nabízela opravdu nezapomenutelné představení a zábavu pro diváky všech věkových kategorií.

TRAŤ
Vzhledem k tomu, že se tato část Plzně běžela poprvé, a já Plzeň kromě náměstí a DEPA neznám, vůbec jsem netušil jak to bude vypadat. Po docela kopcovitém RUNu u Liberce jsem se neodvážil tipovat, jaký bude profil. Ve výsledku se ti, co se báli kopců, báli zbytečně, protože nás čekal nenáročný profil trati s minimálním převýšením. Industriální část tratě nás zavedla do areálu staré Škodovky, kam nás dovedla železniční trať. Běžet v prostorách, kde se vedle vás valí mega jeřáb a jsou slyšet zvuky průmyslových strojů z továrny, bylo opravdu dechberoucí, a i když se zde běželo velmi rychle, tak snad každý zvedl hlavu a chvilku se pokochal. Oproti jarnímu RUNu se zde neběželo tolik po betonu, což hodnotím u OCR závodů jako plus. Zároveň bylo zábavné běžet po kolejové trati, kde vám pořád běží hlavou: „Mám běžet delším krokem po třech pražcích nebo kratším rychlejším krokem po dvou?“ – no prostě dilema jako prase.

 

PŘEKÁŽKY

Překážky byly staré známé predátorské a nečekalo na nás žádné překvapení. Po prvním běžeckém úseku nás čekal skate park, kde se startovní pole malinko natáhlo. Následovala další poměrně dlouhá běžecká pasáž až k slack lině přes řeku. Co si budem povídat, většina z nás se vykoupala a pokračovalo se v mokrém. Po další běžecké části jsme po provazové síti sešplhali na dráhu a doběhli k překážkám v továrně. Variace průmyslových překážek typu prolez trubkou, prolez kontejner atd. byla zajímavá a prověřila naši obratnost. Nicméně propustnost těchto překážek byla opravdu minimální, a i když jsem běžel ve vedoucí skupince a přede mnou bylo max. 20 lidí, tak i tak jsem musel na překážky chvilku čekat. Nedovedu si představit, že běžím v některé z posledních vln. Podle závodníků z poslední vlny v této sérii překážek čekali dlouhých 7 minut! Další překážkou byly kliky s ocelovým řetězem, kde, ač se dobrovolnice snažily sebevíc, ne všichni věděli, co mají vlastně dělat a kolik těch kliků mají udělat. Jednoduchá cedule by celé překážce moc pomohla. Následovalo zpětné vyšplhání po provazové síti a opět hurá na koleje překonat železniční vozy. Po tomto zajímavějším úseku jsme absolvovali opět delší běžeckou část s brodem řeky a už jsme měli na dohled to, co dělá Predator Race nejzajímavějším! Série dalších poměrně těžkých překážek, které daly zabrat i ostříleným borcům OCR. Šplh na mokré tyči, Icebug traverz s dlouhým i krátkým lanem. Pak hned přitáhnout si auto na provazu a hurá na skluzavku, ze které se přeplavalo opět na druhý břeh řeky, kde jsme si mohli vychutnat s mokrýma rukama Multiring a nakonec pěkně kluzkou PROM-IN vlnu, za kterou se skrýval cíl. Dát tyto dvě překážky ihned za řeku bylo určitě divácky velmi atraktivní, ale věřte mi, že to nebylo nic jednoduchého. Obě překážky velmi klouzaly.

PRAVIDLA
Tentokráte byla trestem za nepřekonání překážky oblíbená račí chůze nohama dopředu. Délka trestného úseku se lišila dle náročnosti překážky.

ORGANIZACE
Organizátorům se povedlo opět přilákat velké množství lidí, kteří se v stísněném zázemí závodu docela dobře pohybovali, a celý den se nesl v příjemné atmosféře. Ráno bylo menší zdržení u stanu s přeregistracemi na místě, kde poměrně dlouho „zdržovali“ dobrovolníci, kteří na místo dorazili nejspíš později, než měli, a závodníci s delším předzávodním rituálem měli určitě nervy na pochodu. Hodně se po závodě mluvilo o zabloudění první vlny. Nerad bych se pouštěl do nějakého rozboru s neověřenými informacemi. To, jestli prvních cca 50 lidí v elitní vlně neumí koukat na cestu, nebo někdo úmyslně nebo neúmyslně přeznačil trať, se už asi nedozvíme, každopádně je to škoda a bohužel se to na závodech Predator Race nestalo poprvé. Doufejme ale, že to je naposledy.

 

ZÁVĚR
Predator Race opět dokázal udělat kvalitní závod, ve kterém si zkušení borci OCR zazávodili jak se sluší a patří, a zároveň ověřil možnosti závodníků, kteří k OCR teprve hledají cestu. Výsledné časy 40 minut ale i přes 2 hodiny a velký počet bolestivých grimas v cíli svědčily o tom, že si závodníci všech výkonností šáhli na dno svých sil. Zároveň nám trasa závodu svou rozmanitostí ukázala další kousek z města piva, a budeme se těšit, že příště svou znalost Plzně ještě rozšíříme!

 

No Comments

Post A Comment