Predator Race Winter Weekend aneb polárníkem na vlastní kůži

29 Led Predator Race Winter Weekend aneb polárníkem na vlastní kůži

O uplynulém víkendu se uskutečnila další velká zimní OCR akce. Predator Race Winter Weekend v biatlonovém areálu Eduard v Krušných horách. Report z obou závodů přináší Katka Rylková z OCRA CZ Teamu.

 

Sobota – Brutal: 10km+  a 29 překážek

Hrozivá předpověď počasí ohledně mínusových teplot se naštěstí nevyplnila, silný vichr i přívaly sněhu posledních dní také ustaly, a tak jsme natěšeně vyrazili směrem k biatlonovému areálu Eduard do Krušných Hor. Nutno podotknout, že adrenalinový zážitek se dostavil už dlouho před startem. Dopravní kalamita znemožnila včasný příjezd na místo, nicméně organizátoři promptně zareagovali a přistoupili k posouvání startovních časů.
Že to se samotným závodem nebude jen tak,  naznačoval osiřelý prostor cíle téměř hodinu a půl po startu elitní vlny. Záhy bylo jasné proč. Ihned po startu se závodníci každé vlny začali bořit do hlubokého sypkého sněhu. V podstatě se vytvořil zástup, který se snažil rychle probíjet sněhem, ale o skutečném běhu se nedalo příliš mluvit. Na konci prvního kilometru na běžce čekal průchod potokem. Tak brzy to asi nikdo nečekal. Následovaly typické predátorské překážky odpovídající úrovni Brutal. Specialitou, kterou areál nabízel, byla biatlonová střelba – „ležka“, jedna rána na vzdálenost 50 m. Druhým specifickým prvkem pak „ledopád“. Po výstupu ledopádem, kdy si opět všichni řádně osvěžili nohy, následovala část, kterou jsme pracovně nazvali „smyčka“. Dlouhý okruh dál od arény. Táhlé stoupání ukončil na vrcholu vrchol všeho – Stairway. Pak následoval delší úsek bez překážek, který byl snad pro všechny nejnáročnější na psychiku… Do prochladlých těl, která se nemohla zahřát během, se pustil ostřejší vítr. Pamatuji na kluka, který rezignovaně seděl v závěji… A nikde nikdo. Kdyby byla potřeba pomoc, trvalo by dlouho, než by ji někdo dokázal přivolat. Toť malinká výtka pořadatelům. Bílou agonii po lezení v závěsu a šplhu ukončil návrat do blízkosti arény. Po několika překážkách, včetně jízdy po sjezdovce na dětském kluzáku, už na všechny čekal technický úsek a závěrečná vlna. Ta mnoho vyzyvatelů pořádně potrápila a kluzký povrch nikomu nedal nic zadarmo. Konečně po cca 11 kilometrech cíl! Osobně jsem v tuto chvíli byla absolutně promrzlá a skálopevně přesvědčená, že do nedělního Drilu nenastoupím.

Závod Brutal dokončilo 123 závodníků v kategorii Elite a 660 v kategorii Open.

Neděle – Dril: 5km+ a 23 překážek

V neděli nelidsky brzy ráno jsem došla k závěru, že tělo i mysl jsou ve stavu závodní způsobilosti a není na co se vymlouvat. Hurá na Eduard! Doprava tentokrát bezproblémová. Ale čert nespí a hned po příjezdu jsme zjistili, že v areálu nejde proud. Horkou kávu jistě nějak oželíme, ale čipové brány s časomírou nikoliv. Po nepříliš dlouhém vyčkávání v setmělé místnosti přišla dobrá zpráva. Pořadatelé nezaváhali a podařilo se jim zajistit náhradní zdroj. Došlo k mírnému posunutí startovních časů,  a když měl časoměřič i mikrofon hlavního křiklouna dost šťávy, vše se bez problémů rozjelo. Obutí nedosušených bot bylo nepříjemné, ale s vědomím, že za chvilku stejně půjdeme do potoka, jsem to přijala bez zbytečného stěžování.

V očekávání stejného průběhu, jako předešlý den, se závodníci postavili do startovního koridoru a přáli si jen to, ať už se vyběhne a máme to co nejrychleji za sebou. Útěchou byl fakt, že při porovnání schématických map obou závodů, se pro Dril uvedených 6km zdálo jako reálný údaj.

K obrovskému a nutno dodat milému překvapení všech, vyšlo po vyběhnutí kraťoučkého stoupáku najevo, že trať vypadá naprosto jinak, než předchozí den. Obstojně udusané korýtko, kterým se dalo skutečně běžet, ve všech vzbudilo naději, že dnes to tak zlé nebude. Celá vlna se rozběhla, co to šlo, snad i v obavách, že tohle vydrží jen kousek. Ale opak byl pravdou. Trať byla „sjízdná“ v celé délce. Nabyla jsem podezření, že tomu někdo musel pomoct. Takže na sobotním Drilu se opravdu závodilo. Pozitivní nálada byla cítit ze všech běžců. Trať kopírovala předešlý Brutal s tím, že chyběl úsek nepříjemné „smyčky“. Myslím, že nikomu nescházela. Překážky a běžecké úseky se střídaly v příjemně svižném tempu, výborná nálada a prohřáté tělo přály na překážkách. Tentokrát to šlo samo. I tím vodopádem jsem vyběhla radostně, ani jsem se neobtěžovala použít pomocné lano. Na kyblících to dost nepříjemně klouzalo, ale to bylo to nejmenší. Kluzák byl dnes opravdu radostným zpestřením. Lehkým zklamáním pro některé mohl být hexagon, který nepatří mezi nejobtížnější překážky, jenže zde celá pohyblivá část prokluzovala a k nemilosti závodníků se i s nimi svévolně vracela na začátek. Po závěrečné vlně a 5,5 km skončil nejen Dril, ale i celý Winter Weekend.

I přes to, že někteří závodníci po sobotním zážitku do nedělního Drilu nenastoupili, celková účast byla vyšší. V kategorii Elite 96 a v Open 796 závodníků.

Oba dva závody Winter Weekendu Eduard dokončilo 394 mužů a 158 žen v součtu obou kategorií.

Výsledky obou závodů najdete zde.

Příští zastávka predátorského týmu bude Predator Run v Plzni 20. dubna.

No Comments

Post A Comment