Vidina trifekty – první závod

30 Dub Vidina trifekty – první závod

Doběhnout si pro trifectu může být i pro zdravého běžce obrovská výzva. Ale když jste žena a k tomu zrakově hendikepovaná, dostane takový sen zcela jiný rozměr. A nejen o tom je projekt Vidina trifekty. Když si přečtete celý článek dozvíte se, že být hendikepovaný neznamená jen čekat na pomoc, ale že můžete pomáhat i sám. A třeba nakonec pomůžete i vy.

Než vám to ale prozradíme, přečtěte si, jaký byl první závod Evy Lesové – slabozraké běžkyně, která za svou „vidinou“ jde opravdu po hlavě.

V sobotu čekal Evču první závod na zahřátí – Spartan Race Sprint v Kutné Hoře, kde jí dělala vodiče Veronika Šimáčková (viceprezidentka OCRA CZ). Ta právě kvůli tomuto projektu vlezla po 3 letech zpátky do bahna a docela jí vůně bláta opět vlezla do hlavy. Ale to je zase jiný příběh.

Každopádně chtěli bychom tímto poděkovat Spartan Race Czech Republic, který věnoval do celého projektu startovné zdarma, a tak si všichni zúčastnění mohli závod opravdu užít.

Evča byla v dobré náladě hned od začátku a počasí tomu nahrávalo. Sama si řekla, že si chce držet tempo někde kolem 6 min na kilometr, a tak se ho snažily holky +/- držet. Vést „zrakáče“ (zrakově hendikepovaného člověka) je vcelku příjemné na silničním závodě. Na OCR závodě to ale je trošku složitější. Dle Veroniky se vaše slovní zásoba během závodu smrskne na pár slov jako je: vpravo, vlevo, kámen, větev, rantl… A taky: ke mně! Nicméně to je na tom asi to nejmenší. Hodně problematické byly části ve vodě, kde i zdravý člověk vlastně našlapuje poslepu, jak později poznamenala sama Zuzka Kocumová.

Co se týče překážek, zde bychom to rozdělili na tři kategorie. Ty, o kterých se dopředu vědělo, že je Eva nedá, ty, které aspoň zkusíme, a ty „s prstem v nose“. Mezi ty první hned od začátku patřil šplh a monkey bar. Tam nemělo cenu plýtvat silami. Eva ale neuvěřitelně překvapila na benderu, a to i přesto, že jej nakonec nedala. Ale byla to právě ona, která zavelela, že to jde zkusit. Další překážkou, kde Eva prokázala svou nekonečnou vůli, byl Hercules Hoist. S pytlem bojovala víc než 20 minut a nechtěla odejít. Bohužel i tady se jí 30 burpees nevyhnulo. Nakonec si na celé trati vychutnala 210 poctivých angličáků a za 2:20 se ukázala v cíli. Hluboký respekt sklidila nejen od nás, ale i od ostatních závodníků. To, jak celou trať běžela s úsměvem, motivovalo nejednoho závodníka. Nás tohle ale naopak přesvědčilo, že závody se dají běhat s respektem a bez podvádění, a to za jakýchkoliv podmínek. Po tom, co Eva ani jednou neřekla, že by to vzdala, nebo naopak měla tendence ošidit angličáky, nás ujistilo, že podvádět je naprosto zbytečné a takoví lidé nemají na závodech OCR co dělat. #onlytheweakcheat

Pro další vodiče je dobré, že Eva je velmi vnímavá a není tedy třeba hlásit všechny kameny nebo jejich přesnou vzdálenost. Na překážky jde Evča většinou sama ihned po tom, co si je „prohlédne“. Občas potřebuje mírnou pomoc, ale zbytek dává bez problémů sama.

A co tedy dál? 

Dál je to jednoduché: Evču čeká ještě Super po boku Martina Turka a Beast se skvělou závodnicí Veronikou Vytinovou. A jestli chcete pomoci i vy, máte jedinečnou příležitost.

Původní nápad a celý podtext projekt Vidiny trifekty byl pomoci Evě. A to nejen právě k trifektě, ale třeba pro ní vybrat i nějakou korunu. Začali jsme to řešit s nadací Leontinka, pod kterou sama patří. Jenže pak přišlo něco, co nikdo z nás opravdu nečekal. Zpráva přímo od Evy:

„Ahoj Verčo, poslyš už strašně dlouho dobu mě inspiruješ například ty, jak děláš ty výzvy, a spousta dalších lidí, kteří se snaží finančně pomáhat (nebo třeba trasérstvím) a jeden důvod, který mě táhne ke Spartan Race, je to, že chci být příkladem pro ostatní zrakáče a taky jim chci pomoct v plnění svých snů. Tak jsem si taky pro sebe vymyslela jednu výzvu. Mám na srdci jednu holčinu, kterou má pod křídly Leontinka. Říkala jsem si, že když tolik závodů já běhám s velkou finanční pomocí, tak bych chtěla, aby to moje závodění mělo trochu větší smysl. Leontinka vytvořila takovou sbírku pro ní, tady ti ji posílám. Tak jsem si říkala, že když závodím tak často, kdybych prostě začala závodit pro ni a s každým závodem třeba věnovala, já nevím, třeba stovku, aby mohla sportovat ona, bude to mít pro mě i pro ty co se mnou pracují ta závodní sezona jiný rozměr.“ 

Tohle nás naprosto umlčelo a dohnalo nás k zamyšlení, že mezi námi OCR závodníky by se našla určitě spousta lidí, kteří se k Evče připojí a za každý letošní závod Spartan Race něco pošlou! Jak je totiž vidět, pomáhat může opravdu každý!

Děkujeme.

#ONLYTHEWEAKCHEAT

 

Veronika Šimáčková, OCRA TEAM

No Comments

Post A Comment