z ME na MS pohledem Zuzky Kocumové

29 Zář z ME na MS pohledem Zuzky Kocumové

Vele úspěšné ME Spartan Race je za námi. Než si však stihneme oddechnout je tu Mistrovství světa Spartan Race, které se koné do třetice u jezera Tahoe. Na následujíích řádcích vám Zuzka přiblíží, jak bylo v Andoře. A tak o tom, jak do třetice půjde o úplně jiné(těžší) MS než všichni čekají.

Máte za sebou ME (Mistrovství Evropy Spartan Race) v Androře. První z velké trojky OCR závodů na podzim. Jaké pocity ve vás zanechala Andora?

Z: Jedním slovem nádhera – hory, slunce, sníh, horská plesa… a přátelští svišti 🙂 Určitě se chci ještě někdy vrátit zpět.  Těm, kdo mají rádi hory, přitom i za velmi přijatelné ceny, doporučuji.

Jaká byla vaše příprava? Vzhledem k nadmořské výšce a profilu trati?

Z: už na začátku prázdnin jsem byla na pár dnů ve Švýcarsku, Itálii a Slovinsku poběhat trošku ve vyšších polohách. V srpnu jsme pak měli vysokohorskou dovolenou s kamarády opět ve Švýcarsku – kombinace chození po opravdu vysokých kopcích s batohem, běhání a lezení. Mimochodem – proto mám Spartan race tolik ráda – tohle vše je přesně to, co při závodu uplatníte – a přitom ani nemáte pocit, že byste to dělali jako cílelý trénink kvůli něčemu v budoucnu.

Také do Andorry jsme přijeli už v úterý, abychom si zvykli.

Můžete porovnat s loňským ME? Zázemí? Překážky? Atmosféra?

Z: Úplně jiné. Loni Skotsko – vlhko, mlha, vítr, měkký bažinový terén pod nohama, samá voda, letos sníh, slunce, zářivo, kamenité horské cesty ve vysoké nadmořské výšce.

Loni navíc velmi komorní atmosféra, žádné oficiální zahájení. V tom byl letos velký pokrok – předzávodní meeting, slavností vyhlášení včetně hymny večer po závodu ve městě. Jen díky opravdu zimním podmínkám bylo podle mě v místě konání méně lidí, než mohlo být.

Co vám dělalo největší problémy?

Z: začátečnická chyba – zapomněla jsem kvalitně občerstvovat (gely) a k pití byla k dispozici voda, ale ta tak v poměru 1:1 s ledovou tříští 🙂

Kde byla vaše síla během závodu?

Asi tradičně běh – hlavně seběhy a pak i překážky – i přes led a sníh jsem chybovala jen jednou na totálně namrzlé kladině

 

Zuzko, svůj vlastní závod jsi začala běžet od „Olympusu“. Kromě tebe celá špička spadla. Jak se ti běželo od té chvíle? Vnimala jsi nějak soupeřky?

Samozřejmě, že vnímáš, co se děje kolem tebe. A další v pořadí jsem viděla při nošení břemen, kde se vracíš do stejného místa „náklad“ odložit. Ale popravdě – já mám a znám natolik své tempo, že vím, že s ním moc nenadělám, ať se s někým honím nebo ne. Zvlášť na takto dlouhé trati a v takové nadmořské výšce je nesmírně důležité neřídit se ostatními, ale jít na své hraně.

Takže když jsem zjistila, že jsem překážku dala jako jediná, uklidnilo mě to a šla jsem si vlastní závod, soustředěná na to, abych zbytečně nechybovala a vytvořila si náskok na připadnou chybu – třeba na oštěpu, který býl kousek před cílem.

Zuzko, jak na tebe koukají soupeřky? Tvoje dominance se dá nazvat „zlatým hattrickem“?

Věřím, že jako na motivaci 🙂 I když závody mohou vypadat jednoznačně, vždy to je boj a nic nemám předplaceného. Navíc člověk je největším soupeřem sám sobě a většinou si při závodu nic nedám zadarmo 😀

Samozřejmě, že hattrick na Evropě potěší, ale Tahoe bude nový závod a pořadatelé se rozhodli, že nám to náležitě okoření.

Zuzko, umístila jsi se velmi vysoko i v celkovém pořadí. Čím myslíš že to je?

Myslím, že se docela umím připravit na velké závody a vydat v nich na hranici toho, co ve mně je – někdy mám pocit, že i za ní 🙂 Navíc mi docela sedí vysoká nadmořská výška, mám ráda běh ve sněhu, těžký horský terén. A roli tam samozřejmě může hrát i to, že ženy mají o něco lehčí závaží a tyto disciplíny mi neberou tolik síly a energie, jako holkám, které měří třeba o 10 cm méně a mají o 10 kg méně, než já.

Co vás překvapilo na trati? Jestli teda něco?

Z: Ty úžasné výhledy 😉 No a pak to, jak led dokáže z jednoduché překážky udělat složitou

Měli jste nějakou krizi?

Z: jak jsem zmiňovala výše – cca kolem 2. hodiny, zapomněla jsem si vzít gel a prostě mi došlo. Naštěstí se to ještě dalo dohnat a zapít to pak vodou z potoka, kterým jsme běželi (byl kapalnější, než to, co podávali na občerstvovačkách 🙂 )

Jak jste se vypořádali s nadmořskou výškou?

Z: Myslím, že dobře. Čím jsem starší, tím menší problém mi dělá.

Velkým překvapením byl sníh. Myslíte že to sehrálo svou roli během závodu? Když ano tak jakou?

Z: sehrálo a z více důvodů – již zmiňované ztížení i banálních překážek, pak velmi záleželo na kvalitních botách (moje Inov8 x-talony 212 si fakt nemohu vynachválit) a pak jsou lidé, kterým závody v zimě nevyhovují. Hodně lidí mohlo i podcenit oblečení.

Momentálně jste v Tahoe a za pár dní vás čeká MS Spartan Race. Tušíte nějaké novinky od loňska?

Z: mnoho – podle mě pořadatelé chtějí vyvrátit výtku, že se bude jednat o třetí stejné MS v řadě. Takže ač místo je stejné, víme už nyní o: prodloužení trati – bude min o 4 km delší ˇ26,5 km), o 200m větší převýšení (1600m). MS je známé těžkými závažími a nošením břemen. Letos to ale vystupňovali – bude 2 x bucket brigade, 2 x sand bag, a ten jednou dokonce zdvojený -ženy ponesou dva 20 kg pytle, muži dva 30 kg. Všechny překážky budou „vylepšené“ – takže olympus témě dvojnásobně dlouhý, twister, který jsme v ČR zatím ani neměli možnost vyzkoušet, bude dvojnásobný a proložený monkey barem ve tvaru A, voda, ve které se bude plavat, má 6,7 °C. Prostě Amerika – vše větší, těžší, delší…

Stihli jste už něco obhlédnout z dějiště šampionátu?

Z: Přímo do místa se přesouváme  dnes ve čtvrtek, zatím jsem oblížely krásné vrcholy v okolí jezera a zabydlovali se v jiném časovém pásmu a výšce. A sledovali fotky těch, kteří už na místě trénují.

Už jste poměrně dlouhou dobu ve vyšší nadmořské výšce. Mohla by to být pro vás výhoda?

Z: Mohla – a měla. Ale uvidíme při závodu 🙂

 

Štafeta:

Řekněte nám z čeho se skládala?

Z: 4 úseky, každý úsek jiný, večer před startem jsme dostali popis – délka, převýšení, překážky. Tým tvořily 2 ženy a 2 muži, nasazení bylo dle uvážení týmu (logicky ženy na nejkratší úsek, ale ne u všech – protože např. Poslední úsek byl 2. nekratší, ale zase s více přkážkami, kde hrozily za nesplnění angličáky.

Průběh nebyl tak hladký, ale o každý metr byl vedený boj s týmem Slovenska. Měl každý člen rozdílnou trasu nebo všichni stejné?

Jak jsem psala, byly jiné a záleželo i na taktice nasazení. Myslím, že jsme to udělali nejlépe, jak to šlo vymyslet 🙂

Měla štafeta nějaká specifika?

Pravidla jiná nebyla, běh, nošení, za nesplnění nepovinných překážek 30 angličáků. Naprosto jiná pravidla ale budou teď v USA, musíme to důkladně nastudovat. Tam půjde ještě více o týmovou práci, protože to nebude štafeta, ale společný závod 3 členných družstev, kde si budou v určitých pasážích moci navzájem pomáhat a např. I sdílet angličáky.

Štafetové závody českým výpravám jdou velmi dobře. Čím myslíte že to je?

Myslím, že máme velmi dobrou základnu, navíc mám dojem, že my a Slováci jsme snad nejlepší parta ve světě OCR. Necítím tam řevnivost, přejeme si, umíme týmově pracovat. Nejedeme jen sami na sebe. A myslím si, že v závodech to je znát.

Jako střípek z taktiky může být tahle poznámka ke složení a nasazení členů na trať.

….Slovesnko nasadilo nesilnější ženu – Eszter hned na první úsek, takže na druhém Tomáš Tvrdík musel dohánět. Doběhl první, ale 3. a nejtěžší úsek začínal Z-wall, opět zasněženou a omrzlou, takže Tomáš Satinský po rozehřívacích 30 angličácích vybíhal těsně za čerstvým mistrem Evropy Michalem Rajniakem. Celou trasu se štvali bok po boku a do posledního úseku jsme vybíhali se slovenskou závodnicí naprosto stejně. Podařilo se mi ale trefit oštěp, ona minula a pak už……

Jak je vidět, tak Andorra nebyla úplnou procházkou a to samé se rozhodně nedá říci o Lake Tahoe, kde zítra vypukne boj o titul mistra světa. Spartan Race přitvrdil a my se už nemůžeme dočkat, až vám budeme přinášet horké novinky z traťi. Věříme, že české barvy budou hodně vysoko. 

Zitra Vám ještě přinesene přesnější specifika týmové štafety, která je na programu v neděli. V té budou bojovat Tomáš Satinský, Tomáš Tvrdík a Zuzka Kocumová.

 

Petr

 

No Comments

Post A Comment